LiTerra

Vaše díla Vaše sbírky Avíza Názory Vámi hodnocená díla Vaše názory Historie Oblíbení autoři Vaše stránka

Dílo #8950
Autor:	josefk
Druh:	<žádný>
Kategorie:	Próza/Miniatura
Zóna:	Jasoň
Datum publikace:	25.08.2004 08:28
Počet návštěv:	4999
Počet názorů:	21
Hodnocení:	16
Patří do archívu:	<Soukromý> pilgrim: zajímavé prózy

Prolog

pár prvních slov jsem si půjčil od Chlív-outa, abych mu oplatil věnování ( nemám zdaleka tak dobrý a úderný nápady, ale snažil jsem se)

neslyšitelná extáze

Žvýkal jsem u stolu v ústavní jídelně. Na levé straně, pětka a sedmička vpravo nahoře mi chybí. V tom vedru jsme se všichni potili, konzumentka vedle si právě doosušila žlábek ve výstřihu.
Poté jsem ucítil jakýsi pohyb v kalhotech. Vůbec jsem se mu nebránil. Proč taky! Bylo by to zbytečné.
Slastné brnění se mi ve vlnách přelévalo tříselnou krajinou pod levou kapsou. Konečky nervů se mezi sebou hádaly o přednost při zprostředkování přenosu vzruchu. Můj mozek byl bombardován, ačkoliv mám pochyby o tom, zda vůbec existuje. Nepředstavitelné představy chtěly lítat po sítnici a já jsem měl důvodné obavy, abych je vůbec uviděl. Měl jsem totiž při konzumaci šunkofleků slastně zavřené oči. Viděl jsem černou tmu a právě jsem těm představám chtěl dát zelenou, i když jsem s nimi zásadně nesouhlasil. Myslel jsem na to, jak je budu vysvětlovat. Své ženě, samozřejmě. Se vším se totiž sobě navzájem svěřujeme.
Ale já jsem ji přece varoval! ...říkal jsem jí, ať mě do toho nenutí...:
"Netoužím po té Karlově malé namodralé věci, co ji má neustále kdekdo v ruce, nechci si s ní pohrávat jak debil, nechci si ji neustále strkat k obličeji a vyjeveně na ni zírat..."
Je mi totiž odporná.
A nejvíc to vibrační vyzvánění.