Dílo #893
Autor:Bohdan
Druh:<žádný>
Kategorie:Poezie/Volné verše
Zóna:Jasoň
Datum publikace:21.11.2003 12:34
Počet návštěv:2922
Počet názorů:18
Hodnocení:15

Prolog
Loni mi zemřela manželka.
Umírám v sobě


Nic jsem nečekal
Nechtěl jsem soucit
I když se duše zmítala bodavou bolestí

Stál jsem zlomený
Oči utopené v slzách

Na rtech jsem ještě cítil tvůj poslední polibek
Polibek vonící smrtí
A viděl tvoje zhasínající oči

Mlčky jsem odpovídal na kondolence
A chtěl jsem být tam
Kde jsi teď ty

Umírám v sobě


Názory čtenářů
21.11.2003 13:08
narvah
dnes už se snad na soucit čeká?
21.11.2003 13:10
Bobísek

21.11.2003 13:43
Rowenna
**
21.11.2003 14:06
Pavla
Není zde tip výsměch?

doufám že ne...
21.11.2003 15:26
NIN
** muselo být pekelně těžký to vůbec napsat.
21.11.2003 15:37
Yfča

21.11.2003 16:16
Ilona
Už jsem četla na Totemu. Hezká. :)
21.11.2003 16:30
Diotima
Je dobré to sdělit, ulevit si, podělit se i o zármutek!*** Doporučuji ti báseň
J. Zahradníčka, kterou napsal, když se mu otrávily dvě malé dcerušky najednou,
jeho báseň je ale strašně dlouhá! A bolestná!
21.11.2003 16:32
Bohdan
Všem moc děkuji.
21.11.2003 17:21
Stařec
Ale smrt je jen začátek a žádný mrtvý neleží v hrobě věčně .
21.11.2003 17:35
Johanka
...***
21.11.2003 22:50
Lu_Po
... tak to je beze sporu .... beze sporu *
27.11.2003 11:32
LaMere
smutny. strasne.
01.12.2003 11:42
Hel
***
10.12.2003 12:43
Vilda
tip - a je mi moc líto. Moc pěkně vyjádřený.
06.02.2004 17:45
Levá v Orionově pásu
...
24.02.2004 14:44
Jeff Logos
hluboký prožitek a odvaha, za to ti patří tip

Přidat názor        ...nápověda k hodnocení
Avízo:
Anonym neuděluje tipy Skrytý názor

(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)