Otvírám okno, koukám ven, Tužkou znuděně rejpu se v uchu, Ha, co hemžení lidského, myšlenek v trupu, Matka s kočárem, docela šeredná, Naproti nemohoucí stařena, Snaží se dostat přes přechod Má smůlu, Smrdí jak nemytej hajzl, Šeď čtvrtečního rána se slévá, Au, kurva, ta pitomá židle Přejela mi palec u levé hyždě, Už zase otravuješ? Přišel mi mejl, Zas koukám z okna, To samý jak před chvílí, Počkat, počkat – ne Je tam ONA, Působí směšně v hemžení blech, Je krásná – to sem nepatří, Je ošklivá – to zní líp, Líbí se mi, nebo nelíbí, Dívám se dál To byl vtip, Byl jsem bez brýlí, Zavírám okno. |