Dobrý den žaluzií vítá spící muškáty a nahá žena mě budí ohněm slunce úplňkem skel plato se snídaní podobá se houslím uchop je a hraj tak něžně jak píšeš křivkou svých prstů tak jak hladíš ráno chléb a orosené hrozny těm půjčilas svou košilku. Ramena zlatých paží spojené v řeku labutích zátok co útočí na můj kámen doteky vylákaných obrazů kterým utrhávám rohy. |