Teď už to vím Nebolíš mě ty
Bolí mě, když cítím Že ty necítíš nic Že tvá loňská slova Vyčpěla jako bubliny leklé ryby Ztratils klíče, mě a něhu Tahle báseň je šedá Je těžké se s tím smířit Ne s tebou To se těžko smiřuji S mými představami O sobě v tobě a tak naopak Je mi jak Před soumrakem Až na tu jedinou liter-r-u Příliš synchronizací, mistře Jungu: V půlce bijáku Co v něm hraje Julie Delpy Byl Ten břeh To protější schodiště A vlevo Ten Notre Dame na vodě Bylo to přesně Tam Co jsme si loni lepili hrdla laciným vínem Pod svatebními květy Kterými Tě Morfeus posypal Zatímco já drkotajíc zubama Hlídala tvou kytaru a klidný spánek Spolu jsme zpívali a snili… Každý o něčem jiném asi Teď už to vím Tahle báseň je šedá Tebe baví snít o Mladých Básnířkách Které sní o Velkých Princích Na naftových Pegasech Já hledám skutečného Persea Mé básně se ti nikdy nelíbily Protože byly Málo nemocné sněním Příliš mocné chtěním Co je touha a není chtíč Utopený v nachovém víně S černými mozkomorkami A tahle báseň je šedá |