Dílo #8418 |
Autor: | Mikyna |
Datum publikace: | 08.08.2004 15:43 |
Počet návštěv: | 1131 |
Počet názorů: | 3 |
Hodnocení: | 2 |
Nevěra |
V myšlenkách běžím na poslední vlak, cílem jsi Ty, Tvá náruč... Srdce bije v rytmu taktů tratě, průvodčím je recepční z toho hotelu, kde jsme vyzkoušeli rozkoš zakázané lásky. Vím, zakázal jsi mi myslet na Tu Druhou, na tu, co byla přede mnou a vždycky bude. Jenže žárlivost nezaženu sama, když Ty tu nejsi... Je jiná - jaká asi? Má třeba jiná ústa? Vlasy? Jinak Tě líbá, když jdeš spát? A pláče taky jinak? Co teď děláš, lásko? Smím Ti zavolat? Trpělivě čekám (oprvdu ne útrpně, ač se to slůvko vkrádá) na Tvé návraty, nutím se věřit, že se to změní, i když vím od začátku, že jsem já ta poražená... já jsem Ta Druhá. Nutím se, aby ze mě zářila láska, ne vztek a beznaděj. Můj poslední vlak právě přijel do stanice Náruč, mizí i s průvodčím. Stojím před Tebou, připadám si nahá... i tělo jsem si zapomněla obléct. Stydím se za žárlivost. Stydím se, že jsem to všechno dopustila. Rychle mě oblékáš do svojí náruče, asi nesneseš pohled na něco tak zraněného. Ubližuješ mi, a nemůžeš přestat. Ani já ne. |
|
Počet úprav: 1, naposledy upravil(a) 'Mikyna', 06.08.2004 16:06.
Názory čtenářů |
09.08.2004 00:16
ali_art
|
to jako ze ublizujes sama sobe???? zajimavej pribeh mimochodem |
09.08.2004 14:08
Albireo
|
Hezky otevřený (vý)křik. * |
10.08.2004 00:39
Empty
|
Tohle mě šíleně vzalo, protože jsem přes rok zažíval úplně stejné pocity. Zároveň jsem ji moc miloval, zároveň jsem umíral žárlivostí, vztekem a bezmocí.
Taky nikdo z nás nemohl přestat až do té doby, než to ten její zjistil a dal jí na vybranou - Já byl ten druhý, vždycky... :-(((( Je to teprve měsíc a pořád se z toho hrabu.... Jasný tip. Vím jak to bolí.... |
Přidat názor ...nápověda k hodnocení  |
(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)
|