| Dílo #8378 |
|---|
| Autor: | Mikyna |
| Datum publikace: | 04.08.2004 17:25 |
| Počet návštěv: | 587 |
| Počet názorů: | 2 |
| Hodnocení: | |
| Smrt |
|---|
Můžu říct cokoli
A nic se nezmění.
Místo živých lidí
Obklopuje mě kamení.
Před pár dny jsem skočila,
Rozbila si tělo.
To všechno, to jen proto,
Že lítat se mi chtělo.
Tančila jsem na skále,
Pozorovala, jak vločky víří...
V euforii jsem ruce roztáhla
A dolů padala jak chmýří,
Jak sněhová vločka.
Ale nejsem kočka,
Abych dopadla na všechny čtyři.
Teď mi společnost dělají
Jen zatoulaní psi a netopýři.
Pomalu tady umírám jak poraněný pták.
Kvetu vlastní krví, jsem jak vlčí mák.
Myšlenky plují, už myslím na odliv. |
|
| Názory čtenářů |
04.08.2004 17:32
 vlk
|
Zaujímavé prelievanie myšlienok,ktorým nesvedčí koniec. |
04.08.2004 18:35
Albireo
|
Předposlední verš!!!
Přemýšlel jsem, jestli se Ti opravdu něco stalo - ale po vážném úraze bys těžko psala na Literru. |
Přidat názor ...nápověda k hodnocení  |
|---|
(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)
|