Na prahu bytost
skromná jak růže
soudce odstínů a roubů ran.
Tak vstup člověče
do hodin smutku
jedno zda blázen či smutný klaun
s číší vína s hady
propletených v knize.
Pozvedni tvář a hraj
monolog květin
a dívej zda ti rozumí
plachetnice na židlích.
Jen hrstka kamínků
spatřila tvé břery.