Jan Novotný byl stále zaskočen tím, jak se situace náhle vyvinula. Překvapeně sledoval postavu, která nejblíže k němu vytahovala zbraň. Poté se ve zlomku vteřiny vrhl na podlahu. Vzápětí žlutý paprsek prolétl těsně nad ním a zasáhl  stěnu za ním. Na ní se objevil záblesk,  při kterém se kusy stěny rozlétly všemi směry. Ve stejný okamžik i Jan stiskl spoušť laserové pistole. Z její hlavně prudce vylétl modrý paprsek a zasáhl naplno toho Okana,  který na něho vystřelil. Na jeho těle se objevil záblesk, načež se skácel k podlaze.
„Zaměřují na nás transportní paprsky!“ vykřikl Aturian, který zasáhl dva další Okany, kteří ještě nestačili sáhnout po zbraních.
„Tak,  ať se toho dožijem!“ vyhrkl Jan a zpoza skříně vypálil další paprsek. Ten prolétl těsně kolem uskakujícího Okana, který též vystřelil. Jím vyslaný paprsek dopadl na skřínku, za níž se Jan kryl, ale ten se na poslední chvíli od ní odvalil. Zároveň namířil zbraň na protivníka. O zlomek vteřiny později spatřil, jak jím vystřelený paprsek zasáhl do hrudi Okana, který rozhodil končetinami a dopadl bezvládně na podlahu. Ve stejný okamžik vedle něho proletěl žlutý paprsek, přičemž se na podlaze objevil záblesk po jeho dopadu. Pohlédl okamžitě v ten směr, odkud paprsek přilétl a uviděl vbíhat červenými dveřmi do místnosti další Okany.
„Ještě pár vteřin!“ vykřikl  Aturian a přitom se vrhl za roh stěny, načež hned zpoza ní střílel. Dva Okané se vzápětí zhroutili na podlahu. Pak se Jan i Aturian ocitli v modrobílém světelném sloupu, který je přenesl na jejich vesmírné plavidlo.
„To bylo snad v posledním okamžiku. Já si připadal jako na divokým západě,“ řekl Jan, sotva se ocitli na palubě.
„Musíme rychle zničit tu loď, než oni zesílí a dokáži se dostat sem k nám!“   Oba se několika skoky ocitli za řídícím panelem na němž na několika monitorech viděli okanskou vesmírnou loď.
„Co jsou ti Kvasanové zač? A jak se dostali do těch Okanů?“ zeptal se Jan.
„Jsou to bytosti, které plují vesmírem v podobě negativní energie a vnikají do těl, které si podmaňují. Takhle ovládli už celou jednu civilizaci. Já dokáži vycítit jejich přítomnost,  pokud začnou v těle hostitele žít.“
„Aktivujou fotonová děla!“ vyhrkl Jan
„Ochranné pole aktivováno na maximum,“ řekl Aturian.
„Pálí!“ 
  Přes sklo kabiny viděli, jak fialový paprsek ve zlomku vteřiny letí na ně. Pak se před kabinou mohutně zablesklo a plavidlo se otřáslo.
„Energie znásobila automaticky sílu ochrannýho pole v místě zásahu!“ hlásil Jan.
„Další zásah naše pole oslabí na kritickou hranici. Odpálím čtyři rakety a vypustím miny. Pak se rychle vzdálíme!“ mínil Aturian.
  Za okamžik se u okanovské lodě objevila čtveřice záblesků. To už ale oni velkou rychlostí odlétali.
„Ty rakety trochu oslabily jejich ochranné pole. Jejich technologie možná není tak vyspělá, aby odhalila ty nastražené miny,“ mínil Aturian.
„Opět nás zaměřujou!“ vykřikl varovně Jan.
„Už se k nim ze všech stran přibližují miny. Při troše štěstí by je ty miny mohly ještě více oslabit.“ 
  Vzápětí spatřili, jak všemi směry vylétly od okanovského plavidla oranžové paprsky a  okamžitě se objevilo velké množství záblesků.
„Sakra. Zničili všechny miny! Pálej na nás!“ vykřikl Jan.
Aturian uchopil současně s tím ruční řízení. Hned poté jejich loď provedla divoký manévr, během kterého je těsně minul fialový paprsek.
„Je výhodou mít malé plavidlo, kterým se dá takhle manévrovat,“ mínil poté.
„To tedy jo. Asi si je teď pěkně naštval,“ řekl Jan, načež jejich plavidlo vlétlo mezi velké množství asteroidů.

KONEC TŘETÍ ČÁSTI