Dílo #8105
Autor:Digdag
Druh:<žádný>
Kategorie:Poezie/Volné verše
Zóna:Jasoň
Datum publikace:22.07.2004 14:57
Počet návštěv:1032
Počet názorů:7
Hodnocení:1

Dvě slůvka

Vrať mi ta slůvka,
co tisíkrát jsem řek,
pozbyla všeho citu,
v srdci ti jenom leží.

Vrať mi ta slůvka
a já ti vrátím tvá,
bych někomu jinému,
zas mohl je dát.

Vrať mi ta slůvka,
nač dál by ti byla,
bez citu a něhy,
jsou jen na obtíž.

Vrať mi ta slůvka,
já sbohem ti dám
a ještě naposled,
miluji tě...

Názory čtenářů
22.07.2004 15:41
Mathew
ou...tohle pro nás není moc dobrý
:)
22.07.2004 15:56
Natasha
Hmmm. Napsat dobrou báseň je věda, napsat dobrou MILOSTNOU BÁSEŇ, to chce literárního génia.
Nic proti upřímnosti těch emocí, ale...jako text je to takové nemotorné.
22.07.2004 16:02
Digdag
S tím souhlasím, psal jsem to dnes v noci a chtěl jsem to nechat takhle jako bezprostřední reakci na to co jsem cítil...
22.07.2004 21:16
Albireo
Upřímnost je z toho cítit stejně jako jistá neumělost. Ale přesto dám za tu upřímnost tip.
22.07.2004 22:17
Digdag
Kdybych se nad tím co píšu víc zamýšlel, tak už to nebude tak upřímné. Možná by to bylo méně nemotorné, ale takhle je to podle mě lepší...
22.07.2004 22:53
Natasha
Nejlepší je, když je to živé až do masa a forma přitom ostrá jako rána bičem. Mákni na tom, vyplatí se.
22.07.2004 23:06
Digdag
Snad příště, ale takovou náladu jako včera, doufám, mít už dlouho nebudu...:-(

Přidat názor        ...nápověda k hodnocení
Avízo:
Anonym neuděluje tipy Skrytý názor

(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)