Dílo #7997
Autor:Mikyna
Druh:<žádný>
Kategorie:Poezie/Výkřik do tmy
Zóna:Jasoň
Datum publikace:16.07.2004 17:09
Počet návštěv:620
Počet názorů:1
Hodnocení:

Čtyři další z archívu

Lituješ se, hloupej kluku.
Škoda pro Tě i jen vzduchu.
Kvílíš, fňukáš, stojíš, civíš.
Ani zabít se neumíš.
Každej zvládne kritizovat,
nikdo však nic nemění!
Všichni jdou jak tupý ovce,
čekaj boží znamení?
Tak už přestaň brečet, srabe,
vyboč z toho stáda.
Pak snad možná černá ovce
bude Tě mít ráda.



Až mi cvakne v nose,
tak si koupim květinu.
Vyčmucham si ji pak celou
za jedinou hodinu.
Až mi cvakne v uchu,
tak si koupim piáno.
Budu do něj třískat,
páč mam v hlavě nasráno.


bloudím dál v horké nemoci,
sálám svým žárem do noci...
kapičky z očí lehce slané
úzkosti z lásky odeslané...
lži.. lži mi dál.. a nepřestávej
ber.. ber si mě... a mně se dávej


Kafe černý jako peklo,
v něm je cukru homole.
V ruce líně žmoulám džojnta,
nohy - ty mám na stole.
Je mi dobře, je mi skvěle,
je mi nejlíp z nejlípů.
Už se netrap, blbej kluku,
hoď si provaz na lípu.
Pohoupej se v smyčce, kluku,
pohoupej se na laně.
Už se těšim, blbej kluku,
už se směju do dlaně.

Názory čtenářů
16.07.2004 17:34
Albireo
Být to samostatně, třetí by dostala tip.

Přidat názor        ...nápověda k hodnocení
Avízo:
Anonym neuděluje tipy Skrytý názor

(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)