Každé ráno snídám elán za oknem, od dělníků z Ukrajiny hřmotí železem v těžkých bagančatech dávka mi vystačí na celý den Večer stavba usne duše se přestanou bát vylezou z úkrytu po špičkách dýchnou mi do vlasů (jen Lexa krká do ucha) a chtějí si povídat a hladit a masírovat záda Dnes nad ránem jsi konečně přišel i Ty cítila jsem rozkošnou bolest vzpomínání na budoucnost snění o minulosti Tvé oči milovaly podals´ mi Bibli oknem přiletěl Fénix Dala jsem tělo, Ty duši vyrostli jsme stromem co stál na dvoře než přišli ukrajinští mravenečkové A nastal čas snídání… |