Dílo #7849
Autor:eowi
Druh:<žádný>
Kategorie:Poezie
Zóna:Jasoň
Datum publikace:09.07.2004 11:51
Počet návštěv:738
Počet názorů:5
Hodnocení:4

Prolog
Jemu, Jedinému...
Pozdní pokora

Každé ráno snídám elán

za oknem, od dělníků z Ukrajiny

hřmotí železem v těžkých bagančatech

dávka mi vystačí na celý den

Večer stavba usne

duše se přestanou bát

vylezou z úkrytu po špičkách

dýchnou mi do vlasů

(jen Lexa krká do ucha)

a chtějí si povídat a hladit a masírovat záda 

Dnes nad ránem jsi konečně přišel i Ty

cítila jsem rozkošnou bolest

vzpomínání na budoucnost

snění o minulosti

Tvé oči milovaly

podals´ mi Bibli

oknem přiletěl

Fénix

Dala jsem tělo, Ty duši

vyrostli jsme stromem

co stál na dvoře

než přišli ukrajinští mravenečkové

A nastal čas snídání…

Počet úprav: 1, naposledy upravil(a) 'eowi', 09.07.2004 11:51.

Názory čtenářů
09.07.2004 12:59
Seregil
Parádní...*!
09.07.2004 13:18
blondýna
začátek ano. po ta záda, i když bych ještě měla výhrady k těm duším co lezou z úkrytů, ale budiž... pak už je to balast, završený mravenečky z Ukrajiny.
12.07.2004 16:58
Delphy
**
02.08.2004 15:39
Albireo
*
30.08.2004 00:01
Zamračený_mnich
Fénix tu krásnou báseň pokazil, nechceš ho vypustit?

Přidat názor        ...nápověda k hodnocení
Avízo:
Anonym neuděluje tipy Skrytý názor

(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)