| Dílo #7742 | ||
|---|---|---|
| Autor: | vesuvanka | |
| Datum publikace: | 04.07.2004 21:57 | |
| Počet návštěv: | 981 | |
| Počet názorů: | 12 | |
| Hodnocení: | 3 | |
| Prolog | ||
|---|---|---|
| ||
| OTAKÁRCI | ||
| ||
| Názory čtenářů | |
|---|---|
04.07.2004 23:21 Albireo |
Sorry, nepovedlo se mi sem dát obrázek. |
| 04.07.2004 23:26Albireo |
 |
| 05.07.2004 10:02vesuvanka |
Děkuji moc - je nádherný |
| 05.07.2004 10:10Albireo |
Původně jsem tam dal jiný, ale byl asi tak na dvojnásobek obrazovky, tak jsem ho smazal a hledal dál. Tedy nechal hledat pana Googla. |
| 05.07.2004 10:12Albireo |
vesuvanka napsal(a): Tvoje básnička také.Děkuji moc - je nádherný |
| 05.07.2004 10:25vesuvanka |
Tak to me moc těší - díky za tip |
| 12.07.2004 21:53Zamračený_mnich |
No, nepíšeš rozhodně žádné slovní průjmy, jen tak dál, ale ještě by to chtělo nějaké to kořeníčko, aby čtenář měl pocit dokonalosti, ju? |
| 12.07.2004 22:22vesuvanka |
Díky za názor |
| 27.07.2004 10:56JASAN |
Když mi bylo -náct, sbíral jsem motýly. Byl to můj život. Čtyři roky jsem toužil po otakárkovi fenyklovém. Vidět ho živého. Pak jsem ho dostal. Otakárka ovocného jsem nezískal nikdy, zůstal mi jen ten sen. Jejich sněm na vrcholu hory jsem viděl poprvé někdy ve třiceti. Byl jsem nadšen, ale ne tak, jak bych byl ve čtrnácti. A tak je to se všemi sny - se ženskejma, s mořem .... |
| 29.07.2004 00:10vesuvanka |
JASAN - díky za zastavení. Mě fascinovali motýli také v dětství, ale nesbírala jsem je. Moc ráda jsem je pozorovala, když poletovali kolem květů, usedli a rozevřeli křídla... Otakárka fenyklového jsem viděla poprvé na Lovoši a ne jednoho, bylo jich tam osm, a pak se objevili ještě dva otakárci ovocní.... nádhera. Mě nadšení neopustilo, spíše naopak... |
| 09.01.2006 10:43Lady |
Děkuji, dětství a bezstarostnost, aspoň na okamžik, který pohladí měj se krásně Vesuvanko |
| 13.01.2006 21:55vesuvanka |
Lady - děkuji za milé zastavení a hřejivá slovíčka :-))) i Ty se měj krásně |
Přidat názor ...nápověda k hodnocení  |
|---|