Mojí paní emeritní učitelku se zcela nejvyšší aprobací napadlo, dodatečně dozachránit školství, alespoň "Základní". Pravdou ovšem je, že ani ona už nedokáže vyjmenovat všechny ministry (check in-check out) za posledních třicet let. K záchraně zvolila třídu malých papuchalků, tedy těch malých barevných ptáčků, kteří ještě nepoužívají vyjmenovaná slova jako: „debile, kreténe, zmrde, píčo a pod.“ Velice jsem její přístup ocenil i tím, že v pondělí a pátky jsem jí vozil 80 kilometříků do míst, kde doživotně odsloužila do roztrhání těla povinnost budovat naší krásnou zemičku.

Jednou v pondělí ji napadlo, zeptat se malých ptáčků, co nejraději dělají v neděli. Z odpovědí ji vyvedla Natálka, která líbezně prohlásila, že s tatínkem celou neděli „lenoší“. To se tazatelce velice zalíbilo a to tak, že tento způsob zavedla i doma.

Tak Vás tedy všechny prosím. Přijít v neděli a posadit se na pergolu můžete, pokud jste ochotni si sami otevřít a také následně zavřít branku. Na pergole jsou židle, kafe v regálku na sloupku, ruční mlýnek vedle, jakož i cukr. Hrnečky a lžičky o šňorek níže. Dole u podlahy je zásuvka na čistý elektrický proud ze sluníčka. Když sluníčko nesvítí, automat přepne na Temelín. V rámci úspory konvice malá je pomalu-varná. A kochejte se lesem! Na každé straně naší samoty v lese je uklidňující a konejšivý šum.

Hlavně v neděli nezvoňte!

A nekašlejte!

Protože my LENOŠÍME !