-
Soudkyně Ivona Ostrá:/lehce zívající/ Obžalovaný, co nám k případu řeknete?! Víte co jste spáchal?
-
Místní informátor, svědek, Jakimovka Ištvánovna Herrdélyi: /vpravo od soudkyně, úlisně/ Slavný soude! Já, já! Já vám to povím, jestli chcete?!
-
Soudkyně Ivona Ostrá(zvaná břitva): /protáčí pravou panenku/ Vy mlčte, taky se na vás dostane!
-
Obžalovaný: Ale já jsem nevinný!
-
Soudkyně Ivona Ostrá:/tluče divadelní lodičkou č.8 do stolu, protáčí levou panenku/ Cože, chcete zdržovat plnění plánu soudu? Mám vám snad pomoci, pane obžalovaný, rozvázat jazyk? To bych nerada, to bude bolet. Vás pochopitelně!!!
-
Obžalovaný: Tahle Perdéli na mne v sámošce nejdříve dělala cukrbliky a tahala mi za rukáv. A vtírala se, že prý mám hezký norský svetr. Zrovna u regálu se žrádlem. Kočičím žrádlem! Odbyl jsem jí, že je ze skotský vlny s japonským zipem a pletenej v Táboře. A ona furt, že kde jako cizinec bydlím!
-
Soudkyně Ivona Ostrá: /maličko nervózně zvedla obočí /Upřesnit. V jakém táboře! Snad ne v trestaneckém?!
-
Obžalovaný: /koktajíce/ V jakém táboře, v jakém táboře. Přeci v táboře Táboře!
-
Jo a Perdéli furt jak švihlá mě opruzovala, že nejlepší pro kočičky je od firmy „Šmakoblaf“. To už mne namíchla, tak jsem jí řekl, že jsem chudej cizinec, protože spím ve stanu u přehrady! Mě řeči o těch jejích vypelichaných kočičích nalezencích nebraly.
-
Jakimovka Ištvánovna Herrdélyi: Ale já se jmenuji Herrdélyi, ať mi neříká Perdéli!
-
Soudkyně Ivona Ostrá:/zbrunátněla/ Rychleji, dnes mám ještě dva jiné „kusy! Co bylo dál obžalovaný?
-
Obžalovaný: Jo, pak Perdélka šmírovala u přehrady v půlnoci! Zrovna svítil měsíc a já musel vyjít ven. Na vzduch. Čůrat.
-
Soudkyně:/podrobněji, víc detailů, sic.../
-
Obžalovaný: My jsme s Agátou byli ve stanu na břehu přehrady, tedy ve spacím pytli. Nejdříve jsem šimral já Agátu na zádíčkách i bříšku a potom Agáta mne hřála za krkem svým horkým kožíškem a funěla. Pak jsme si řekli, že asi bude nutný se jít před spaním umýt, vyčistit chechtáčky a hlavně se vyčůrat. A v tom ta babašpicl už stála před vchodem a prskala jako papiňák..!
-
Soudce Ivona Ostrá:/zasvítili jí oči/ řekla jsem podrobněji! Vážně to mám opakovat, nebo chcete hned dvacet ran karabáčkem za opovrhováním soudu?
-
Obžalovaný: /škemrajíce/ To bych vážně nerad a ještě k tomu Agáta je mlaďoučká! Ona by si to nenechal líbit! Kdybych měl psa, bylo by to jiné, šel bych ho vyvenčit podle předpisu toho práva, myslím stanného. Ale já nemám psa. Tak beru s sebou do stanu šikovnou kočičku! A ta herdekbaba nás ze zlosti práskla, že jsem venku na vzduchu v tom stanným právu, vo půlnoci!
-
Místní žalobce Jakimovka Ištvánovna Herrdélyi: /lomíce rukama/Já to tušila, byli ve stanu dva! Ty zvuky, a jak vrněla. Nějaká cizokrajná a pak nám ji tady v obci po použití opustí a my se budeme muset starat o dalšího novorozenýho nalezence! Už tak máme mateřskou školu plnou! Určitě byla mladá, to je nebezpečný!Táaak! Spáchali na našem okrsku mravnostní delikt, určitě s nezletilou! Rozšiřuji obecní obžalovací žalobu. Já to věděla. Já to věděla! Sodoma,Gomora §!
-
Obžalovaný: Ale my jsme chtěli jen čůrat! V půlnoci. My jsme tak zvyklí. Na to snad stanné právo neplatí! Čůrání nemůžete poručit, nebo Vaše soudcovské vysoko blahorodí to umí?
-
Soudce Ivona Ostrá: /protáčí obě panenky/ Já vám dám Vysoko-blahorodí, jsem předsedkyně trestního senátu, říkají mi „břitva“, tak bacha na slova!
-
Platí! I na čůrání v noci platí stanné právo od deseti večer. Vylezl jste ze stanu? Vylezl! Tak se skutková podstata deliktu naplnila. A vůbec, to jste chtěli čůrat najednou s tou, jak jste říkal Agátkou?
-
Místní žalobce Jakimovka Ištvánovna Herrdélyi: /sípe a lká/ Jasný mravnostní delikt, čůrání v páru na veřejnosti, žádám vyšší sazbu!
-
Obžalovaný: Ale tam veřejnost nebyla! Co by veřejnost dělala v divočině u přehrady? A navíc Agátě je už deset let. Nepotřebuje komandovat!
-
Místní žalobníček Jakimovka Ištvánovna Herrdélyi: /tluče se pěstmi do spánků/: Ne, vyšší, ale nejvyšší sazbu žádám! Obžalovaný je určitě sexuální maniak, individuum, mladistvé tahá do stanu a potom ty následky!!
-
Obžalovaný: Ale Agáta je kocour. Můj kocour! Copak já mohu za to, že mi děti darují a přinesou kočičku z města a pak zjistím, že má kulky? Vždyť by se porušily práva! Kocouří. Na nové jméno by si nemusel zvyknout, no ne? Když už slyší na Agáta. Víte, jaký stres mohou mít dospělí kocouři?
-
Soudce Ivona Ostrá: /škodolibě/ A proč vůbec spíte v takový zimě na břehu přehrady s kocourem ve stanu? A porušujete stanné právo nočním čůráním?
-
Obžalovaný: Protože trénujeme na výroční závod pádlerů „ O sto šest!“, třífázově, pochopitelně. Na jaře, v létě i teď před zimou! My totiž na „bobule“ nemáme a tak to musíme nahradit pílí! Víte co to je těch kilometrů, celých sto a šest!
-
Soudce Břitva: /ještě víc škodolibě/ Obžalovaný, je mi jedno, trénujete-li na sto procent, nebo dokonce na sto šest. Porušil jste stanné právo a já to vidím zatím na šest. Tedy, jestli mi rozumíte, na šest let.
-
Obžalovaný: Ale paní soudkyně, to není možný, to ne! A navíc, zrovna jak mne ta obecní udavačská šmíra přepadla, tak mne přepadla lítost nad její blbostí! Zrovna v tu chvíli jsem se cítil pod psa! Opravdu. A mezi námi, ve stanným právu se neřeší, jak se venčí „podpes“ a kdo koho vlastně venčí.
-
Soudce Břitva: /rozkošně škodolibě/ A to myslíte jak?
-
Obžalovaný: V tu chvíli si dokonce myslím, že kočko-kocour Agáta venčil mne, tedy jako toho podpsa. A podpes i kočko-kocour mohou čůrat i v páru, kde chtějí! Je na tohle nějaká vyhláška? Není! Tak ať se udavačka nenaparuje, nebo jí jako podpes proženu a kousnu jí do pérdele!
-
Soudce Ivona Ostrá: pobaveně se změnila z břitvy jen na Ostrou: To by šlo. To bych zdůvodnila, kočko-kocour venčil podpsa! Čímž se vůbec nic se ne-sta-ló. Nevinnen!
-
Obžalovaný: No ale co tam dělala po zákazu vycházení a dokonce bez roušky uprskaná informátorka?
-
Soudce Ivona Ostrá: No jo, to je pravda. /tiše medituje pro sebe/ To by se mi šiklo, protože musím taky plnit statisticky výtěžnost mých soudů. Každý „kus“ dobrý!
-
Špicl Jakimovka Ištvánovna Herrdélyi: ale já sleduji okolí v vyššího principu, já mám výjimku, já můžu kontrolovat všecky, aby se nám tady nerozmohl nějakej mor, nebo dokonce hladomor!
-
Soudkyně Ivona Vostrá: /Všichni povstanou, jenom Agáta může dál ležet./ Rozsudek! Jakimovka Ištvánovna Herrdélyi! Šest let nápravných poklízecích obecních prací u přehrady, bez možnosti reptání!
-
Špicl Jakimovka Ištvánovna Herrdélyi: Já tomu nerozumím, to je co?
-
Soudkyně Ivona Vostrá: To je Herrdélyi , že budete obecním uklízečem kočicích a psích hoven.
-
Kočkokocour Agáta:/vyskočil, mejknul ocáskem sem a tam, prohnul hřbet, zapraskal vousama a otočil se k páníčkovi, coby bývalému obžalovanému/. Hele kámo, sem asi budeme jezdit trénovat častěji, né? Hezoučky pokaždý Jekimovně poseru košťátka! A ty její vypelichaný micky přefiknu! Aby měla baba co dělat!