Břichokopytníci
úprkem před sytými barvami

mluví a mluví a mluví

jenom o tom, co by rádi schramstli
je to taková poezie obžerství posunovat se dál

a jediným smyslem je plný břich
mluví mi úplně z duše tihle lidé

protože základním stavebním prvkem
života je kvalita přítomného okamžiku