Potřebuju vědět, jestli jsi

Natahuju ruce

Otevírám oči

Nasávám – vzduch

A stejně pořád nemám jistotu

Mihla ses v podobě dešťové kapky

Prosvištělas kolem jako hromádka barevného listí

Zahřálas moji kůži za krkem

A v jednu chvíli málem zaznělo slovo

A stejně pořád nemám jistotu

Píseň, která se stále vrací, se zase vrátila

Známá vůně podzimu se připomněla na jedinou vteřinu,

Vrátil jsem se tři kroky a čichal, ale už byla pryč

Ale někde tam je, někde tam jsi

A já potřebuju vědět, jestli jsi

Mám naše fotky

Mám slova, která o nás říkají

Mám miliardy vteřin jen s tvým smíchem

Pořád si ho opakuju jen tak v hlavě bez zřetelného vnějšího podnětu

Ten smích

Ten čas

Ten pocit

Lásko – ženo – člověče

Potřebuju vědět, že jsi