Dva kosi

na plotě z popínavých rostlin

v ulici pana Alexandra Puškina

je konec noci, má mě v moci

den nový s novým jménem

jenž teď začíná

dva kosi

křídly kosí blesky žlutých jitřních světel

trhají zbytky noci na hadry, co zbydou ležet na zemi

paprsky pondělka proniknou hrázemi

toho co zbylo z neděle, z poslední sladké černé noci

sladké jak pro čmeláka čerstvý jetel

dva kosi

na pamět sladkých nedělí své fráčky nosí.