Tak si tak chodím po tom unudlaným světě

divizna, kopřiva i lidská blbost kvete

 a strach, ten kvete nejvíc když se otočíš

říkám to, i když ty to víš

je třeba zvednout zadky od gaučů

a pustit koně zpovykanejch komančů

a běžet a běžet taky, taky tak

abysme vytřeli těm unudlencům zrak.

Musel jsem, někdy je v srdci velkej tlak.