V bělostném prostoru papíru
titěrná slova se ztrácela
jak modré inkoustové stonožky
kudrnatá písmena rozvlněná řádkami
jak smečka rozverných živočichů
Kvalitní drahý papír
poskládán do přesně padnoucích rohů obdélníku
s pečlivostí a pomalostí pisatele
slova však poskládaná v milosrdné lži
slova dámě věnovaná, možná jim uvěřila…
Ta slova si přála mít křídla
a z dopisní stránky uletět
by nebohou dámu neklamala
však některá byla rozpitá slanými flíčky jejích slz
pak tedy neuvěřila, intuice nezklamala
Co platný drahý papír
když lživá nese poselství
|