Slovo gulag je původně zkratkové slovo z ruštiny, a to ze slov „Glavnoje upravlenije ispravitelno-trudovych lagerej“, tedy česky Hlavní správa nápravně-pracovních táborů. Původně to tedy byl název pro obsluhu těchto zařízení, nikoli pro ně samotné. Teprve postupem času se slovo gulag stalo synonymem pracovních táborů. Ty se začaly zakládat už za V. I. Lenina v roce 1919, především na Sibiři a byly určeny především na nucené práce pro převýchovu lidí nesouhlasících s komunistickým režimem.

Takových zkratkových slov měla ruština celou přehršli, vzpomeňme alespoň na dvě, která se dostala i do češtiny, tedy sovchoz (původně sovetskoje chozjsjstvo, tedy sovětské hospodářství) a kolchoz (kolektivnoje chozjajstvo, kolektivní hospodářství). Zahlcenosti zkratkovými slovy v ruštině si všiml i Vladimír Majakovskij, když je využil ve svých satirických dramatech Horká lázeň a Štěnice. V českém překladu se objevilo například slovo úprspravpups pro řídícího pracovníka. Toto slovo nebylo zkratkou konkrétních slov, ale pouze parodovalo ruské slovotvorné postupy.

V češtině jsme takových případů byli ušetřeni,i když ne úplně. Časté je využití počátečních slabik jmen podnikatelů pro jejich firmy nebo výrobky. Připomeňme si například dřívější plynové topení zvané karma, jehož autorem byl Karel Macháček.

Ale vraťme se na začátek. Za poplatné ruskému slovu gulag můžeme považovat český název cestovní kanceláře Čedok, která vznikla v roce 1926. Pokud by vývoj s tímto názvem šel stejně jako v případě ruského gulagu, říkali bychom dnes třeba „na dovolenou jezdím s čedokem“ a mysleli bychom tím jakoukoli cestovku. A samozřejmě bychom to v tom případě psali s malým písmenem. Ještě štěstí, že k tomuto vývoji nedošlo.