Normálním revolucím už dávno odzvonilo. A to doslova. Zvoněním klíči na náměstích už téměř před třiceti lety.

Dnes máme revoluce v různých odvětvích. Například „revoluce v LED osvětlení přináší výhody jak pro spotřebitele, obce, životní prostředí, tak i pro ekonomiku“. „Ve 20. století proběhla revoluce v dopravě, která nás za méně než sto let přivedla od tažných zvířat k letadlům, vlakům a automobilům“. „Nástup 3D je asi největší revolucí ve filmu od příchodu zvuku nebo barvy“. Dejme tomu. Některá sdělení jsou ovšem tak trochu nadnesená. Tak třeba když se dočteme, že „revoluce v komunikacích prakticky zrušila čas a prostor“.

Co si ale představit pod titulkem „Revoluce v nápojích“? V článku se dovíme informaci, že při hubnutí bychom měli z jídelníčku vypustit jeden rohlík a půldruhého litru slazeného nápoje. Co je v tom za revoluci? Těžko říct. Nebo „revoluce ve svěřování dětí po rozvodu rodičů“. Větší zapojení tatínků je revoluční? Ale jedno nás opravdu zaskočí: „revoluce v písance“. Děti se totiž budou učit psát novým písmem Comenia skript.Tak to je opravdu revoluce!

Nutno však říct, že někteří novináři užití tohoto slova přece jen zpochybňují. Píší ho totiž s otazníkem. „Revoluce ve zdravotnictví? Ale kdež! Cožpak je připlácení za sádru nějakou novinkou?“ Zdravotnictví se týká i další otázka v titulku: „Revoluce v oční medicíně?“ Článek se následně věnuje umělé sítnici.

Uvědomme si, že s revolucemi bychom měli šetřit. Některé už opravdu proběhly, jako zmíněná revoluce v dopravě, revolucí v zemědělství by se dal nazvat vynález ruchadla atd. Ale chceme-li o nich psát v současnosti, měli bychom se zamyslet nad tím, zda popisovaný jev je opravdu tak zásadní.

Možná tímto slovem chtějí novináři jen připoutat pozornost. Bude-li v titulku revoluce, určitě si to někdo přečte!