Dříve opice šplhaly po stromech, taky lidé to občas dělali. Mohli šplhat i po žebříku (i po společenském žebříčku), po schodech nebo po dalších věcech, pokud se chtěli dostat na nějaké vyvýšené místo, třeba na kopec, na střechu, na rozhlednu apod.

Posléze se na kopec a další vyvýšeniny začala šplhat auta a stroje.

A dneska? Šplhá i to, co nemá nohy ani motor. Hlavně teplota. Teď s blížícím se jarem se jistě teplota vyšplhá k patnácti stupňům. Živě si představuji, jak malé modré zvířátko prolézá teploměrem, aby se vyšplhalo k určitému počtu stupňů.

Ale nešplhá jen teplota. Taky dluhy se mohou vyšplhat na několik set tisíc. Volební účast vyšplhá na šedesát procent. Zimní údržba se vyšplhala na 1,5 miliardy korun. Jaké neuvěřitelné sportovní výkony!

Dříve zkrátka teplota stoupala a ceny rostly. Dnes bychom tedy neměli říkat „máš zvýšenou teplotu“, nýbrž „máš vyšplhanou teplotu“. Růst teplot jednou bude teplotní šplh. Nebudeme platit nesplacené, ale vyšplhané dluhy. A po volbách můžou noviny napsat, že byla dobře vyšplhaná účast.

Tak tedy:šplhu zdar!