U Nováků byly přípravy na Štědrý večer v plném proudu. Maminka v kuchyni chystala bramborový salát a cukroví, Honzík zdobil stromeček a tatínek se právě chystal zabít kapra.
Vešel do koupelny, kde ve vaně plaval kapr a chtěl ho vytáhnout.
Kapr však náhle promluvil: „Prosím, nezabíjejte mě. Splním vám tři přání.“
Tatínek se zarazil. O mluvícím kaprovi ještě nikdy neslyšel. Šel se poradit do kuchyně za maminkou.
„Tak ho pustíme a já k večeři udělám houbového kubu,“ mínila maminka.
Tatínek souhlasil a všichni šli do koupelny.
„Každý si můžete něco přát,“ opakoval kapr.
„No, tak já bych si přál,“ začal tatínek, „aby náš soused, který je už několik měsíců bez práce, našel práci.“ V duchu myslel na to, jak by to bylo krásné, kdyby si mohl koupit nové auto.
„Já bych si přála,“ přidala se maminka, „aby naše babička nemusela jít s očima na operaci a viděla jako dřív.“ I maminka však měla své tajné přání. Ve skutečnosti si přála novou pračku. Ta stará už dosluhovala.
„A já bych si přál,“ řekl Honzík, „aby byl můj kamarád David zdravý a nemusel jezdit na vozíčku.“ Také Honzík však myslel v duchu na něco úplně jiného. Už dlouho toužil po kole, ale bylo moc drahé.
„Líbí se mi, že myslíte na druhé,“ řekl kapr s uspokojením, „vaše přání vám budou splněna.“
A tak vzal tatínek kapra a zanesl ho zpátky do řeky. Kapr se vynořil z vody a zavolal: „Děkuju!“
Tatínek moc nevěřil, že by kapr mohl tato přání splnit. Byl rád, že udělal dobrý skutek.
Maminka udělala k večeři houbového kubu a všem moc chutnal. Potom zazvonil zvoneček a oni šli k ozdobenému stromečku podívat se, co jim nadělil ježíšek. Všichni byli s dárky spokojení.
Honzík odešel s dárky do svého pokoje a vtom vykřikl: „Já mám kolo! Moc jsem si ho přál!“ Rodiče se hned šli za ním podívat. Opravdu, stálo tam nové kolo! Maminka si vzpomněla na svoje tajné přání a šla se podívat do koupelny. Nevěřila vlastním očím, byla tam nová pračka! Když to tatínek zjistil, honem vyhlédl z okna na ulici. I jemu se přání splnilo. Místo jejich starého auta tam stálo úplně nové! Kapr vyslyšel jejich tajná přání.
Honzík přišel po vánočních prázdninách do školy a jeho kamarád David už neseděl na vozíčku. Chodil jako ostatní kluci. Tatínek potkal souseda a ten mu radostně oznamoval, že už má práci. A babička opravdu viděla jako dřív.
Od té doby Novákovi kapra nikdy na vánoce nekoupili. Přáli si, aby podobné štěstí potkalo i jiné lidi. |