Vaše díla  Vaše sbírky  Avíza  Názory  Vámi hodnocená díla  Vaše názory  Historie  Oblíbení autoři  Vaše stránka 

Dílo #71343
Autor:Catherine
Druh: Tvorba
Kategorie:Poezie
Zóna:Jasoň
Datum publikace:07.12.2017 00:39
Počet návštěv:379
Počet názorů:5
Hodnocení:2 1

Prolog

vlasy ti voněly heřmánkem

já šeptala ti to každou chvíli

a možná tím říci chtěla jsem

že jsi mé slunce ... měsíc bílý

PRO TEBE AM :-)

oči máš jako dva majáky

i ve dne i v noci je vídám

a když se dostaví lijáky

na světlo jejich odpovídám

 

a ty tvé rty ... náš věčný střet

žalář námi tak milován

rozpojí kohout ráno v šest

k polibkům není vychován

 

opojná vůně heřmánku

zůstává i když tu nejsi

vchází mi tajně do spánku

a rty mé šeptají ... kde jsi..

 

Názory čtenářů
07.12.2017 06:24
Corvien
Velmi pěkné. Akorát bych doporučil přepsat první sloku taky na osmičky.
07.12.2017 08:33
Catherine
Děkuji :-)
Já to napsala tak proto, že je to lehké připomenutí toho, na co báseň navazuje z dřívějška..takové menší osvěžení "starého " :-))
07.12.2017 23:38
josefk
waúúú, to je romantické :)
to já bych dokázal akorát leda něco jako:
oči máš jako lucerny
a já když jsem rozverný
a vyhodím pojistky ruče
ty místo výčitek svítíš si
jak matka tvoje mě tluče
:)
08.12.2017 00:01
Catherine
tak to je miloučké:-))) pobavils mě :-)))))
a děkuji :-) moc :-)

Přidat názor        ...nápověda k hodnocení
Avízo:
Anonym neuděluje tipy Skrytý názor

(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)