Je cejtit ztuchlinou,

má prokouřený plíce,

játra jsou zralý k transplantaci.

Děravý zuby,

voda v koleně

a ty propadlý líce...

Zrovna se před očima ztrácí.

Nechte ho tady,

my si poradíme,

secvaknem, sešijem,

slepíme to, co nedrží,

vypneme tváře,

kůži napaříme,

to prasklý péro

dole vyměníme.

Však von vám pani

ještě vydrží.

Nevadí ,

že v něm kosti chrastí,

pár svorek, nejtek,

špendlík zavírací

a kousek leukoplasti.

My vám ho dáme do kupy.

Že by snad bylo lepší

ho rovnou vyhodit?

Že už je samej kaz

a samá vada?

Že bez něj

budete mít svatej klid?

Jak pani myslíte,

ještě to zvažte,

jestli ho třeba

nemáte

furt trošku ráda.