Dílo #70421
Autor:Andrew Maxwell
Druh: Tvorba
Kategorie:Poezie
Zóna:Jasoň
Datum publikace:25.08.2016 07:58
Počet návštěv:549
Počet názorů:5
Hodnocení:5 2 2

Prolog

 

 

Citróny, šampóny

 Citróny, šampóny a pomeranče
 poštovní muž roznáší neštovice tanče
 vždycky se usměje a vtančí do dveří
 roznese, co má, příjemci láteří
 a pak jim zbyde jenom pláč

 do mrtvých dveří zarůstá květináč
 s květinou bez květu v mém koutku poetů
 kde kočky se psy veršovaně šíří blechy
 osleplý trambus v nočním držkopádu ztrácí plechy
 až je to k smíchu

 dámička v citrónových šatech nosí pýchu
 schovanou pod kůží


 vůbec se neúží.

 

 

Názory čtenářů
25.08.2016 08:32
slunečnice
Hezky to plyne. Zaujalo
25.08.2016 10:51
Wopi
slunečnice napsal(a):
Hezky to plyne. Zaujalo
26.08.2016 08:49
Andrew Maxwell
Konvalino, děkuji. Jsem rád, že viditelně někdo pochopil, jak to bylo s neúžením myšleno. A úsměv tvůj mi udělal radost.
28.08.2016 21:51
Yfča
:o)

Přidat názor        ...nápověda k hodnocení
Avízo:
Anonym neuděluje tipy Skrytý názor

(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)