mlha jde do nitek v Bruggy městě
věž mhouří střílny když zvonkohra paličkuje nákrčník Heilig Bloed
Marieke!... slyšíš tu přejemnou krajku? (stehno máš hladké jak břicho herynka) spouštíš závěs i sukni - se mnou se spustíš...
chceš mít pět dětí Marieke kluky i holčičky - těch víc
ráno - a čajník nevůlí prská klapklap! tvé dřeváky a nahý zadek plesk!... dlaní do boku: Koukej - výtečná pánev! Holčiček více!(říká vážně) pak ve smíchu... Ale i kluci budou! Ach jo - bu doooou. a zalila jsi čaj Marieke... zelený...
když slyším zvonky Heilig Bloed
vzpomenu čaje i zadku (pět dětí Marieke?! Ja - ty uděláš mi prvé!)
nikdy nekojila...
nejprve prsa odňali... navrch pár žeber....(a tvář v mlze špitálního polštáře) (smála ses - Žide můj... ty ne-zna-bo-hu!)
nechci znát tvého Boha! - však tenkrát jsem se k němu modlil...
nebyl !!! .... bůh nebyl Marieke!
* |