jsem fenek v poušti... mám špicované boltce
vzpomínku slup jsem - je na kost obrána
iluzí hublou je fata morgána... i stopa fuč
k tý podařený holce
že přelud uzřím vzpomnu si na tvý prsy
nad hranou chvějnou obrys lákavý
zakvílím k hvězdě - štěkem pozdravím
zahořklý vítr i many sladké trsy
jen vroucí obzor se skládá do varhánků...
(pathos je komický a pata sedraná)
má slova navždy bezbranná
pod kostrou nebes natažena k spánku
*
| 
