Bohyně Durga se snažila najít cestu k ukojení touhy dřív, než se všechno propadne do prázdnoty.
Bouře
S hlavou opřenou o kmen nasává vůni přezrálých broskví. Ruce prorostlé rzí pronikají mříží a zchromlé prsty kradou plody dávno sklizených okamžiků. Zuby roztrhnou kůži a po tvářích, krku a prsou jí ke klínu stéká pramen.
Ni enga celkirai? Hlas zazněl otázkou…
Provoněná a ulepená šťávou z přezrálého ovoce se ukládá do zahradní houpačky a pozoruje poslední hostinu včel. Tisíce kartáčků ji šimrá po těle a mění ho v horký mentol. Čas se táhne a ukapává.
Ni enga celkirai! Hlas zazněl výkřikem…
Větve se zachvěly deštěm a do stromu uhodil blesk. Vdechuje zápach hořícího dřeva, spálené země a letní bouřky. Satanovy ruce procházejí tělem a ve vzduchu se chvěje vůně páleného masa. Fénix shořel v útrobách.
Ni enga celkirai. Hlas zazněl šepotem...
Počet úprav: 6, naposledy upravil(a) 'hajka', 12.06.2004 11:22.