Smogová situace v Česku se naklonila k normálu občané druhé kategorie přestávají vidět kolem sebe na vzdálenost sedmi metrů
jedna žena, která vidí kousek dál, jde, má velká ňadra a kráčí v kašmírovém polotransparentním hnědém svetru před chvílí pila z léčivého pramene, přečetla plakát, kde se říká, kolik člověk zvládne vypít vody zvedla se, jen chvilku stála podél zdi jak stíny podél rozbořené pevnosti
vrátný z hotelu Esplendid je dobrák od kosti, čte noční noviny falešné zuby vycvakává špičkou šroubováku, v rádiu poslouchá jak Panenka dal kdysi Němcům slavný gól, vzpomíná blaženě, vždycky chtěl psa a nesmí, to kvůli těžké alergii na život
smogová situace v Česku je nahnutá, už od rána to říká dáma v šedém saku znatelně koktá, pohnuté dětství, šikmá plocha, touha zabíjet, když sama doma kouká na pornofilm, stydí se masturbovat, tak jde a sní z ledničky zmrzlou makrelu. Ráno je jako nová, dá vlasy do žehličky, nehty do gelu, zpívá si vlastní slova v rytmu písně v neveřejném rozhlase
papoušek s červenými konci křídel rozjímá jen tak a bez příčiny uprchlý rebel ve svém mřížovaném světě, jak by byl náčelníkem australského kmene domorodců, zabíjel jenom kvůli hladu a snil si o létání na velikých pláních kolem Cosmo Newberry, zatím se dívá do zdi skříplé do kuchyňských koutů, a jeho paní dneska od půl čtvrté, do chomoutu
předpověď na dnes odpoledne říká: zvony
|