Řítím se v trpném cvalu, chvat s koblihami
jsem sám, pusu od cukru, jsme od cukru, jsme sami

Voda si teče z hrudí do údolí
je chladná, nepřestane. A proto bolí.

Kam šel jsem, dívá se sedmdesát očí
nikoho nezajímá moje zpovykané ticho. Tak nikdo neútočí.

Možná, když vezmu za kliku, změním svůj svět
cigareta, slunce, prstů pět.