Dílo #69802 |
Autor: | Sushi |
Datum publikace: | 12.08.2015 15:21 |
Počet návštěv: | 542 |
Počet názorů: | 2 |
Hodnocení: | 4 |
Prolog |
Seděla o dvě tři řady přede mnou, přes uličku a jistě věděla, kde jsem seděl já. |
|
Autobusová víla |
Tak krásně na mě mlčíš a skoro se nedíváš, jenom trošku, polootevřeně a dětsky mžouravě.
Znám pouze tvoje stehno, to pravé a sedm jeho pih, je hladké a ony maličké a ani o nich nevíš.
Ty vlasy tu máš schválně, vím to a blíž už nebudem, jdeš si pro novou vodu a já se nesměji.
Vnímám tu mírnou křeč, změnu pulsu a teploty, taky to tak mám, to se téměř držíme.
Budu o nás přemýšlet, nikdy se to nestane, budeš stejně dokonalá, má autobusová víla. |
|
Epilog |
Po příjezdu na Florenc následoval jeden jediný nejdelší pohled. Dvě mrknutí, žádný úsměv, žádná slova. |
|
Počet úprav: 1, naposledy upravil(a) 'Sushi', 30.09.2015 11:52.
Názory čtenářů |
16.08.2015 11:50
bh
|
to sou ty spomínky z kousků slepený...
počase dycky dojmou - levně... sentimentálně... leč hezky... hehe
já jednou v nádražnim byffé kupoval z hladu rybí salát...
před holkou mísa tý herinkový odpornosti a štůsek nařezanýho pergamenu
já chtěl 15 deka...
vona kýd do papíru na dlani... no a ta krmná hmota se svezla zpět
do mísy...
vzala druhej aršík... vobtisla si do něj kozičku - jakoteda ňadro...
do takto vzniknuvšího důlku navážila požadovanou krmi...
a tak se na mne usmála!... do smrti nezapomenu na její prso a ten chybějící řezák...
hehe :-) |
16.08.2015 18:08
hledač
|
hezky zpracovaný hezký zážitek. přijdou chvíle, kdy se bude hodit :-) |
Přidat názor ...nápověda k hodnocení  |
(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)
|