Dílo #69802
Autor:Sushi
Druh: Tvorba
Kategorie:Poezie
Zóna:Jasoň
Datum publikace:12.08.2015 15:21
Počet návštěv:542
Počet názorů:2
Hodnocení:4

Prolog
Seděla o dvě tři řady přede mnou, přes uličku a jistě věděla, kde jsem seděl já.
Autobusová víla
Tak krásně na mě mlčíš
a skoro se nedíváš,
jenom trošku, polootevřeně
a dětsky mžouravě.

Znám pouze tvoje stehno,
to pravé a sedm jeho pih,
je hladké a ony maličké
a ani o nich nevíš. 

Ty vlasy tu máš schválně,
vím to a blíž už nebudem,
jdeš si pro novou vodu
a já se nesměji.

Vnímám tu mírnou křeč,
změnu pulsu a teploty,
taky to tak mám,
to se téměř držíme.

Budu o nás přemýšlet,
nikdy se to nestane,
budeš stejně dokonalá,
má autobusová víla.
Epilog
Po příjezdu na Florenc následoval jeden jediný nejdelší pohled. Dvě mrknutí, žádný úsměv, žádná slova.

Počet úprav: 1, naposledy upravil(a) 'Sushi', 30.09.2015 11:52.

Názory čtenářů
16.08.2015 11:50
bh

to sou ty spomínky z kousků slepený...
počase dycky dojmou - levně... sentimentálně... leč hezky... hehe

já jednou v nádražnim byffé kupoval z hladu rybí salát...
před holkou mísa tý herinkový odpornosti a štůsek nařezanýho pergamenu
já chtěl 15 deka...
vona kýd do papíru na dlani... no a ta krmná hmota se svezla zpět
do mísy...

vzala druhej aršík... vobtisla si do něj kozičku - jakoteda ňadro...
do takto vzniknuvšího důlku navážila požadovanou krmi...
a tak se na mne usmála!... do smrti nezapomenu na její prso a ten chybějící řezák...

hehe :-)
16.08.2015 18:08
hledač
hezky zpracovaný hezký zážitek. přijdou chvíle, kdy se bude hodit :-)

Přidat názor        ...nápověda k hodnocení
Avízo:
Anonym neuděluje tipy Skrytý názor

(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)