| Prolog |
|---|
|
| Neztrácet vášeň |
Nemá smysl se vracet,
jenom vše pozorovat,
i za cenu ztrát smyslů
v pohledech do minulostí,
možná objevíme planetu
a nazveme ji naše,
možná strávíme obyčejný večer
a přitom nám oběma vyhládne,
jestli někdy něco zastaví
mou nevyhnutelnou potřebu
co nutí až do krajnosti,
kdy stopy končí ve sněhu
a v patách je slabost,
ty víš co je motor,
ty víš co je poznání,
ty víš co je,
nikdy nebejt sám sebou
se nevyplatí
a stejně k tomu sklouznem,
někdo se nebojí odhalit svou nahou duši uprostřed bezprostředních dálek světel,
nejvíc šrámů je schovanejch za rámem všedností a ty to moc dobře víš,
kdo padne na zem ksichtem dolů není poražen, to se jen tak zdá,
kdo zvedá hlavu, jakoby se mu ještě chtělo
a chce se mu doopravdy,
možná je důležitý plynout slovy jako voda,
možná je důležitý posílit se chlastem a nevzlykat jako dítě,
možná je důležitý jenom chrlit slova bez smyslu,
chuť krve v chřípí,
zrychlený tep,
nečekej vole
nebo to vyprchá. |
|
| Názory čtenářů |
21.05.2015 07:53
 bh  
|
na tu tvou "nevyhnutelnou potřebu" mi vytanuly divný asociace hehe
:-)
hele - co to je "rám všednosti"?..... a chuť krve v chřípí...
asi ti někdo dal do čuni že?
co už s tebou teda... možná píšeš všemi 10 no.... |
21.05.2015 10:13
animovaný medvídek
|
Rám jako okraj obrazu, zde myšleno jako rámec všedností, mimo který leží to, co není vidět z lidských vlastností/persony. Chuť krve v chřípí navazuje na chrlení slov (jako chrlení krve - nevím o ničem jiném, co lze chrlit :). Je to asociační proud. |
27.05.2015 19:34
 slunečnice
|
to je fakt dobrý :-) |
Přidat názor ...nápověda k hodnocení  |
|---|
(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)
|