Svinulost
minulost, co se svíjí v křeči z umanuté řeči
hodinky s vodotryskem vrhlé na západ
nerad bych brečel
tak si dám řízek s kaší bez citrónu, kdo to kdy viděl

mrzutý chlapec, s rukou v pěst, má tváře rozklížené
spoustou gest a pláč se mění v nebe bez mraků
sám, v plesnivém bivaku, už na nic nečeká, a pes s placatým uchem do

zatáčky
mu leží u nohou