Dobré ráno, dneska je fakt dobré, pěkné ráno. Hned bych si sedla a něco psala, ale mám toho hodně... Druhá práce... domácnost. Už tak to všechno dost odsunuju a flákám...tahajíc za sebou nedodělky jako smrad.

Otevřeným oknem na mě útočí čerstvé povětří a kupodivu nějací opeřenci se dohadují kdo bude asi dneska vařit oběd a luxovat..

Ráno když jsem byla nakoupit v našem obchůdku, vzpomněla jsem si,že nemáme sůl... kupuju úplně obyčejnou, vydolovanou někde v horách v solných dolech...asi otrokama....ale to si jen já, tak představuju, kdo ví jestli není vyrobená nějak chemicky na pásech tovární linky....zase těma otrokama....Co to se mnou je? Že bych ani o sobotním ránu nedokázala setřást únavnou dřinu z práce?? Nevím...

Každopádně sůl kamennou neměli! Vyprodaná. Buď došly motyky na kopání a nebo otroci se vzbouřili....a zdrhli. Kéž by to bylo to druhé. Klidně bych oželela sůl kamennou a koupila si třeba mořskou.. Jéje tady je v regále, tak drahá???! Ale co ať žije svoboda! Já jim to klukům přeju ... Koupím si mořskou, ačkoli si nedělám iluze, že se na její výrobě nepodílí lidská ruka. Nejspíš taky a nejspíš taky blbě placená....

Jenže mořská sůl.... To zní úplně jinak....MOŘE! Solím si chleba se sardinkama a v duchu ležím ve velké staré manželské posteli se ségrou, okna zatažený závěsem, venku letní po poledne a my dvě musíme odpočívat ... Asi je to hodně stará vzpomínka, protože jen malé děti se ukládají po obědě k spaní... Nechtělo se nám nikdy! Ale nic naplat, matka nařídila, tak se spalo. Že jsme se, na ta spací popoledna, těšily to byla zásluha táty....

Tati,poď nám číst....

Ne, dneska ne, nechce se mě, mám jiný věci na práci!

Tatíí, prosíím...budem hned spát, aspoň kousek...

Ach jo.Tak jo..

Hrdinný kapitán Kokorán, Sindibád, Nemo.....asi nám nečetl nic pro malý holky....ale bylo to kouzelné..... Korkorána jsem milovala a jeho tygřici Jiskru a princeznu Sítu.. Myslím že od těch dob mám totálně romanticky zkreslené představy o vztazích mezi pohlavími ... Ten chlap je furt hrdina a ta ženská furt princezna....ale ať.

Pro život asi ne nejlepší škola, ale ty vzpomínky na moře vonící solí a dobrodružstvím... 

Díky táto.