Klas chutná v ústech prašně
 když rukám praskne kůže na dlaních
 polykáš bonbón s chutí lékořice

 lékaři rychle zpomaleně
 k někomu s kolenem, kolem a bolestí

 průvodce
 po světě neštěstí

 hrával jsi staccato, řval v baru, válel se v chlastu
 a všechny ženy horká kůže, ještě!, ještě víc!
 rudožlutěfialová barva noci
 se nemění
 ani když déšť na blatník cadilaku

 spíš jenom napůl, pod hlavou upatlanej polštář
 co už někdo měl, fousatej prchlej vod rodiny
 co bydlí na vsi, všichni ho znají, i to, jak chrchlá
 po třech pivech, když je nervózní

 klas řeže do jazyka
 když sucho, hlad a ticho

 pompézní