Zemřeli ti, co asi zemřít měli, a živí zůstali ti druzí jedny to mrzí červený budík drnčí že by utrhly se rampouchy beruška trvá na jaru, tak konverzuje s chmýřím pampelišek které už dávno konverzuje s tvými blatouchy
na drátu telefonním sedí špaček v ošuntělém kabátu jen sedí na drátu a nikam nevolá a kam by taky volal, všude jen samí ožralí a samá mrtvola
spěch změkl do setmění a lehl na bok na kanapi v klidu na přísném nekulturním rohu rudý semafor muž, který sundal klobouk, řekl oblíbený fór dopil svůj gin, a čekal, až se přání z lahve splní
chodník je z gumy, jenom se vlní
|