| Dílo #68724 |
|---|
| Autor: | Meri |
| Datum publikace: | 15.02.2014 19:15 |
| Počet návštěv: | 464 |
| Počet názorů: | 4 |
| Hodnocení: | |
| Prolog |
|---|
|
| klišé z nespavosti |
9:30 B
zapomínám data
ale každý den
každý den jsem naživu
a ty jsi dostala křídla
11:23 nevládne svému stínu
do ponorné řeky můžeš hodit cokoliv
kámen ohlodá zcepenělá těla
a vyvrhne nového člověka
uvěří v zemi pod svýma nohama
v čas který smí zastavit
náznakem čekání
08:37 dovětek
přes zavřené dveře tě slyším
prosíš
v nehybném světle jsi vytyčil místo
a hledáš někoho kdo přijde
je mi ráno
slyším tě
a nechci
11:11 KK
loučíš se s každým příběhem
který -ješte jednou- vyprávíš
naposledy
to slovo mám nejraději ze všech
xx:xx noc se souvětím a andělem
zaskočen
udáváš čas jen tepem srdce
a tak je i běh vteřin zlomený
dočekal jsi
nevím co víc ti přát
vezmu křesadlo
oba víme že světlo přiláká jen můry
ale tolik ji potřebuješ k bolesti
xx:xx vymření po žehu
mrtvý i živý
vítr
tě obléká popelem
ráno to skutečné
Pane!
jsi přizván ke stolu
který nám nemá kdo prostřít
mít možnost tě nemilovat
nemiloval bych
|
|
| Epilog |
|
Počet úprav: 1, naposledy upravil(a) 'Meri', 16.02.2014 17:12.
| Názory čtenářů |
17.02.2014 11:26
 Wopi
|
moc pěkně napsáno |
17.02.2014 21:45
 josefk
|
je to ... jako tiché vzdálené kroky :) |
18.02.2014 21:21
 Stínohra
|
nojo
pukrle |
Přidat názor ...nápověda k hodnocení  |
|---|
(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)
|