Inkognito dva chleby se salámem radost břichu budha můj usmívá se v polstrovaném tichu na plotu drozd, nezvaný host, který mi nevadí jsem králem inkognito ve svém podhradí potichu čtu si (něco) má to své plusy (to kdeco) i jiná znamení láska je řeka, jež v tobě pramení psí oči před krámem, zamávám salámem a brečím, a drozd se dívá, jak by rozuměl starostem králů buddha i v málu množstvím pohladí koupu si v řece nohy a to ti nevadí Jaguár
krevní stopy, spěch džungle a cár dle všeho v městě řádí jaguár to minimálně jednou jsem kolem jel na starém mopedu člověk si řekne, snadno projedu a srdce, to táhne s sebou na provázku jakože nic najednou hic a zuby týhle šelmy na krku bederní rouška spadne v úprku a všechno končí v reggae postelových bohů pak je vám 60 a člověk tahá nohu Lokomoce
se sunu v umu někam do kruhu na konci letitýho ze snů popruhu a nikdy nepovolí leda by něco přišlo někde z venčí či náhle popruh zbyl by tenčí a já se utrh z řetězu jestli to ovšem unesu nést s sebou stupínky pro nohy vítězů
|