| Dílo #68147 |
|---|
| Autor: | Gala |
| Datum publikace: | 08.08.2013 04:52 |
| Počet návštěv: | 276 |
| Počet názorů: | 1 |
| Hodnocení: | 1 1 |
| Sonet ztracených v čase |
|---|
noc byla dlouhá; sčítal jsem fotku za fotkou a sčítal jsem chvíli za chvílí
v nich byli jsme my dva; My ještě z dob než jsme se v čase ztratili
pamatuju si každý dotek, každý polibek, každé objetí a každé pohlazení
každý tvůj úsměv a všechno to co patří k probuzení…
a každý každičký paprsek hřejícího slunečního svitu
co na tváři tě polechtal, to ještě pro mě byla jsi tu
a já ty okamžiky tvé přítomnosti, tak jako tebe, miloval
bylo to jak ten nekrásnější sonet, co jsem kdy psal a nedopsal
neměl jsem tenkrát slova, jen jsem se díval v němém úžasu
a kradl jsem tvou vůni a své polibky ti vplétal ti do vlasů
chybíš mi; Ty a tvá dlaň v mé; chybíš mi; jsi moje slunce zářící…
bez tebe je tady tma; tvůj důlek na polštáři, pomalu zastýlám,
dlaň do něj zlehka pokládám, ještě mě hřeje - ještě objímá
snad proto neumím se tvářit, že jsi tu nebyla…
|
|
| Názory čtenářů |
24.08.2013 10:41
 Andromeda
|
Moc hezké psaní, jenom nějak divně formátované..... |
Přidat názor ...nápověda k hodnocení  |
|---|
(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)
|