věci se jedná k druhé přimknou jak matka k retům plakavého dítěte když venku mráz a nebo ticho listopad čerstvě zrozen kolům pod lomozem jednou rád bude s křikem na světě a mamce splaskne břicho po létu polétí po noci smutek jak je ti v objetí toho, kdo utek?! v dráťáku dráty rozdrásané až na kost kostlivcovu i s časem, jenž časně ráno vstává na vůni seschlých trav padl ti nos, kdyžs loukou bos tahal svou unavenou nohu pak sedneš na zápraží, a k tobě jen ta pravá
|