tleskají ruce
  tleskají děti
  potichu potmě
  po paměti
  z klobouku hopky zajíc ven
  kouzelník s knírem spokojen
  o nocích svléká duše žen(ské)

  u řeky v svahu papírenském
  svoboda mlčet, i volnost křičet
  z plic
  deky a ručník a míče a hic
  pod stromem špačky cigaretní
  umírá léto!, jest pokřik nepietní
  však víceméně pravdivý

  muž,dík létům zlehka šedivý
  koupil si rohlík bez oblohy
  (mraky dnes umí zakrýt všecko)
  ved za dlaň malé zpovyklé děcko
  usadil zadky zprudka na lavici
  (zhouply se nohy)

  klub nevidomých neslyšících
  v cirkusu

  kůň sivý s pánem začouzeným
  v poklusu