reverend jeff si prohráb´ vlasy
  haleluja

  jeho buick le sabre ročník 75 funí na oblázkové cestě
  kůže sedadel,  desítky zadků opřených propocených
  dlaní (v rádiu žestě)

  jede za ní
  tak ještě trochu, trochu víc kolínské azzaro
  tam pod ucho

  hříchy svatých ve knize Báruch, o
  tobě, o ní, o lidech na kolenou, dokud to nepřeženou

  hřeben chyt v pasti několik ulepených vlasů
  v zrcadle na stolku sesychá kytka fuchsií
  (seš nechutnej, tak nech si jí) to řekla
  dortík na talířku (byl příliš sladký tak ale když je příležitost)

  svůj buick na most
  drozd v dětské prolézačce řve jak zažil blbé ráno

  a ááááno, zívne pant dveří, co měl se namazat
  reverend jeff palubní deska prstoklad jak chopin v deliriu

  ooo happy day
  před jejím domem

  stěrače nepohrdnou srdečním metronomem
  a voda běží jako čas, a čas zas jako voda

  co panbu nechce, nedá
  i jeho škoda