Sídlištní blues

   Tak dlouho žil jsem
   abych nepřežil
   mušketu tisknul k líci
   ze všech sil

   osud se smrtí nakazil
   a já se poklonil
   a vylil na zem polévkovou lžíci

   do hrnku nalil earl grey
   ten ale vůbec nebyl šedivej
   můj táta prošel jenom jako by nic kolem
   s rozbitým závodnickým kolem

   a potom ještě
   držel kleště
   a stal se bohem máslového krému
   naruby
   má máma raděj snídá s mlékem otruby

   tak dlouho žil jsem s kaktusovým pyré
   na tváři
   že už se ani nesvářím
   když do mé hrudi cizí ruka strčí
   mám srdce na svém místě
   a krev z něj crčí

   tak dlouho žil jsem
   vprostřed pingpongových tváří
   na našem sídlišti
   kde svišti nesviští
   protože ferko týhle vole čtvrti king

   a proto všichni
   k výčepu každý večer na doping

   Sacré Coer

   rytíři z šaolinu
   a mniši kulatého stolu
   zasedli spolu k večeření

   nic nezbylo
   kde žerou vlci
   už nic není

   jen lampy k rozsvěcení
   pozvaly dlaně mužů
   z vyšších sfér

   jeden měl masku
   a druhý kvér

   a jeho srdce leží v Sacré Coer