1.
tichý běh kotníčků znečištěných vod do mojí oblíbené asfaltové řeky pod vrbou semaforní rybář tůňku našel z termosky grog, to aby zahnal kašel jenže už došel, tak rozkašlal se vzteky mně ruce doma horce smáčí vodovod
2.
u jižního potoka vaří slunce z vody nemá, co by řeklo, tak se odmlčí (a mlčí) vycachtá si děcka všecka, dojde pro jahody a voda, než by povídala, radši crčí mechové duchny - ňadra k zulíbání pět prstů, rty a pak se zaboříš v sprchovém koutě náhle přijde spaní na vodní posteli pak tiše ..... smíš 3.
vodoschody vodopádů přes kameny a kmeny v chladivých proudech neukojené ženy jsou jako víly, kterým rozdal pánbůh naděje jedna jednu upustila, však nic se neděje prostovlasé vlny plny života a hraní všade kam ruka dosáhne a vánek hodil listí na hromadu splývají muži se ženami, navzájem opájí se hladem omdlení leží lehce, nohy a ruce líně bez ladu a skladu 4.
v hrnku malá bouře kvůli projíždějícímu vlaku za naším plotem kvete bouřka, přímo u bodláku psík chundelatý vytřás koupel z kožichu a teď se směje upřeně zadívá se směrem k cestě kde je můj pán, který mě nechá běžet vedle nohavice večer mi přečte dopis u kterého brečí dopije bouři a já štěknu, rád že jsem něčí
|