Čůrám u skály
čůrám u skály a ona třeba ještě vyroste ale tím to končí o víc už ji, prosím, neproste protože skály bývají neoblomné a nerady se jen tak baví - do větru tak na ni čůrám s čepicí, ale bez svetru
Atomovka
zrovna padá atomová bomba k zemi vidím letět promrzlého kosa ale teplo je mi padne ticho na mé malé Pompeje držím petrolejku když nehoří, tak nehřeje ulicemi dojmy jako smečka psíků za prokouslým míčkem na patníku zpráva o mizení přestárlého světa květinářka Květa kouří marlborky a k tomu usrkává kafe s kelímku u stropu nad kredencem prasklou objímku
|