Prstama zkřehlýma

   prstama zkřehlýma

   blues pro třináct much a jednu plachou sovu
   postrčím hodiny a na kytáru hraju
   střídám dny se spánkem a každý večer znovu
   při vypínání obrazovky zraju

   zraju jak víno z války, co zapomněli v hradu
   pod čapkou moudrost šedin krytá příčesem
   zabil jsem nudu, teď doufám ještě nepokradu
   po dětských podrážkách na schodech slehlá zem

   Milión

   milion lidí zemřelo, jen aby vznikl tento zvuk
   v houpacím křesle dohoupal se stín
   samopal ze dřeva se smekl, v křoví kluk
   se kryje
   zásah, a stejně žije
   motýl z krabice od bot nese modrou gumovku
   padne na fakírský koberec šitý z kopretin

   Za stolem muž

   za stolem sedí muž a uděluje rady
   má čtyři oči, ostrý nos, dvě sousedící brady
   propisku s reklamním sloganem místní likérky

   kulomet kalašnikov jenom z hecu na stěně
   dívám se, spíš vyplašeně nežli upřeně
   jak zrovna mě svérázným gestem vykazuje ze dveří

   kdyby byly paragrafy na hloupost
   tak toho pána nikdo nezměří

   akční střih, ze schodů oblek na pánovi, na mě montérky
   v jediném krkolomném pádu

   vrátný se psem ze smeťáku zdraví uřvanýho Láďu