Pes si vlezl do mého křesla a koukal. Ani mi nemusel nic připomínat, díval jsem se sám od sebe do kalendáře a viděl jsem, že už bych měl něco chystat na péefku... Něco zemitého nebo rodového?
Protivanov
od Kosíře Mánesova co vyrůstá z Hané obzor tvoří ten můj kraj vítr na něm proti vane
půda kamenitá v dlaních mozoly louky plné květů voní čekající stodoly
svědkové minulých časů rezonují s duší mojí jako osamělý voják v poli pod lipami kříž tam stojí
nedaleko, hladíc ranní rosu kosa mých pradědů blýskla se vane vítr neustále šeptá o kráse
tam pod vysokým nebem voní kámen chlebem
Počet úprav: 2, naposledy upravil(a) 'josefk', 31.10.2012 09:28.