Libé tóny plynou kolem nikotinového dýmu. Trochou cukru osladím kofeinové opojení a v rytmu rockovém si pojedu na vlnách do snů. Stačí kapka deštivá a posunu se vstříc večeru. Pak na ulici zahodím klobouk jen tak pro radost z podzimu. A nechám si napršet do krku. Jo ten podzim, ten mám rád. |
|